Šest měst v Horní Lužici – Budyšín (Bautzen), Zhořelec (Görlitz), Kamenz, Lubań, Löbau a Žitava (Zittau) – uzavřelo roku 1346 spolek za účelem společné obrany obchodních cest. V této době býval zemský mír v regionu často ohrožen. Pro knížata z okolních regionů byla Horní Lužice velmi lákavá a důležité stezky, jako byla Via Regia, přepadávali lupiči. Šestiměstí získalo požehnání od císaře Karla IV. a pod jeho záštitou zažila města hospodářský a kulturní rozkvět.
Význam měst, která byla dlouho součástí Českého království, se odrazil i v označení země, které se předtím, než se během 16. století ustálil název Horní Lužice, říkalo Sechsstädteland, Země šesti měst, země Šestiměstí. Města hrála v této oblasti především důležitou ekonomickou roli, a to nejen jako střediska obchodu a řemesel (zejména soukenictví, později plátenictví, pivovarnictví, obchod s přírodním barvivem borytem), ale také jako vlastníci rozsáhlých pozemkových panství. Opírajíce se o své bohatství stala se zejména v 15. a 1. polovině 16. století vůdčí společenskou a politickou silou Horní Lužice. Projevilo se to v jejich zastoupení v samostatné kurii (obdoba dnešní komory) na zemském sněmu i ve sporech se šlechtou, které se podobají sporům mezi městy a šlechtou v Čechách na přelomu 15. a 16. století a které se táhly od 14. století.
Města se svářila se šlechtou už ve 14. století i v jurisdikčních a ekonomických záležitostech. Královskými privilegii získávala postupně právo vykonávat soudní pravomoc v okruhu půl míle od svých hradeb; okruh se posléze rozšířil až na 12 kilometrů, zahrnoval až několik desítek vesnic a nazýval se Weichbild (vikpilda). K městským soudům mohli být tak povoláváni i šlechtici a jejich poddaní, což bylo vydatným zdrojem sporů.
Ze sporů mezi městy a šlechtou v neklidné 2. polovině 15. století vycházela města dlouho vítězně. Na prahu 16. století byl zvláště ekonomicky silný Zhořelec, nejmocnější člen Šestiměstí, byť formální vedení městského svazu náleželo Budyšínu. Postavení Zhořelce se v podstatě vyrovnalo svobodným říšským městům a přítomnost zhořeleckých poslů u důležitých politických jednání svědčí o sebevědomí a vlivu tamních měšťanů.
Města získávala na prahu raného novověku také značný vliv na církevní a náboženské záležitosti a právě v Šestiměstí se začala nejrychleji šířit Lutherova reformace, byť v období husitských válek města patřila k oporám katolické církve. Moc Šestiměstí zlomilo potrestání hornolužických měst za účast ve stavovském odboji roku 1547.
Více na stránkách Poznáváme Lužici
Žádné komentáře:
Okomentovat