Studie lidských populací ukazují, že příležitost pro přírodní výběr často stoupá právě tehdy, když průměrný počet dětí klesá. Rozsáhlá studie publikovaná roku 1961 ukázala, že index síly selekce na plodnost byl u žen narozených ve dvacátém století čtyřikrát větší u žen ze Spojených států, u nichž byl průměrný počet dětí na ženu menší než tři, než u žen ze Zlatého pobřeží v Africe nebo québeckého venkova, jež měly v průměru dětí sedm. Neexistuje žádný důkaz, že by přírodní výběr založený na různé míře plodnosti i populací současných lidí vymizel.
(str. 152)
Odhaduje se, že oba genomy, jež zdědíme od rodičů, se liší asi v jednom či dvou nukleotidech z tisíce. Lidský genom sestává z o něco více než tří miliard nukleotidů. To znamená, že genomy každého lidského jedince se navzájem liší v přibližně třech až šesti milionech nukleotidů - a to už je slušná dávka genetického polymorfismu.
(str. 153)
Žádné komentáře:
Okomentovat