Dvě strašidla

Kniha: Kdo to tady řídí aneb Svobodná vůle a neurověda (Michael Gazzaniga; dybbuk 2013)

Čas a sémantika jsou dvě strašidla, která se objeví, přemýšlíte-li o příčinnosti. Když se lehkomyslně a hala bala použije slovo způsobuje, může nás to dostat do nekončící regrese otázek a odpovědí, jak by nás vyslýchalo dvouleté děcko, které se právě naučilo slovíčko proč? Jak upozorňují mnozí deterministé a redukcionisté, v této regresi tázacích "proč" se dostanete až k atomům a subatomárním částicím.
(str. 112 - 113)

Hornolužické Šestiměstí

Šest měst v Horní Lužici – Budyšín (Bautzen), Zhořelec (Görlitz), Kamenz, Lubań, Löbau a Žitava (Zittau) – uzavřelo roku 1346 spolek za účelem společné obrany obchodních cest. V této době býval zemský mír v regionu často ohrožen. Pro knížata z okolních regionů byla Horní Lužice velmi lákavá a důležité stezky, jako byla Via Regia, přepadávali lupiči. Šestiměstí získalo požehnání od císaře Karla IV. a pod jeho záštitou zažila města hospodářský a kulturní rozkvět.

Význam měst, která byla dlouho součástí Českého království, se odrazil i v označení země, které se předtím, než se během 16. století ustálil název Horní Lužice, říkalo Sechsstädteland, Země šesti měst, země Šestiměstí. Města hrála v této oblasti především důležitou ekonomickou roli, a to nejen jako střediska obchodu a řemesel (zejména soukenictví, později plátenictví, pivovarnictví, obchod s přírodním barvivem borytem), ale také jako vlastníci rozsáhlých pozemkových panství. Opírajíce se o své bohatství stala se zejména v 15. a 1. polovině 16. století vůdčí společenskou a politickou silou Horní Lužice. Projevilo se to v jejich zastoupení v samostatné kurii (obdoba dnešní komory) na zemském sněmu i ve sporech se šlechtou, které se podobají sporům mezi městy a šlechtou v Čechách na přelomu 15. a 16. století a které se táhly od 14. století.

Města se svářila se šlechtou už ve 14. století i v jurisdikčních a ekonomických záležitostech. Královskými privilegii získávala postupně právo vykonávat soudní pravomoc v okruhu půl míle od svých hradeb; okruh se posléze rozšířil až na 12 kilometrů, zahrnoval až několik desítek vesnic a nazýval se Weichbild (vikpilda). K městským soudům mohli být tak povoláváni i šlechtici a jejich poddaní, což bylo vydatným zdrojem sporů.

Ze sporů mezi městy a šlechtou v neklidné 2. polovině 15. století vycházela města dlouho vítězně. Na prahu 16. století byl zvláště ekonomicky silný Zhořelec, nejmocnější člen Šestiměstí, byť formální vedení městského svazu náleželo Budyšínu. Postavení Zhořelce se v podstatě vyrovnalo svobodným říšským městům a přítomnost zhořeleckých poslů u důležitých politických jednání svědčí o sebevědomí a vlivu tamních měšťanů.

Města získávala na prahu raného novověku také značný vliv na církevní a náboženské záležitosti a právě v Šestiměstí se začala nejrychleji šířit Lutherova reformace, byť v období husitských válek města patřila k oporám katolické církve. Moc Šestiměstí zlomilo potrestání hornolužických měst za účast ve stavovském odboji roku 1547.

Více na stránkách Poznáváme Lužici

Zuřivější než jejich šelmy

Kniha: O smyslu českých dějin (Josef Pekař; Rozmluvy 1990)

Vůbec, mluvíce o poměru a vztahu prvých Slovanů českých ke Germánům, musíme se rozejíti se staršími theoriemi o zásadních rozdílech mezi oběma světy, zejména v nauce o holubičí nebo rolnické mírumilovnosti Slovanů na rozdíl od bojovných, tvrdých germánů - u Čechů aspoň této protivy nenalézáme. České kmeny té doby, o níž mluvíme jsou státně organizovány na vojenském základě podobně jako Germáni (proč a jak Germáni Slovany předstihli kulturou, zejména Germáni v mezích bývalé římské říše usídlení, nepotřebuje, tuším, výkladu), a co povahy se týče, dosvědčují nám souhlasně soudobé výroky cizí i domácí, že právě Čechové byli pověstni divokou bojovností: "národ, jenž se nad jiné národy za divočejší samou povahou svou pokládá", čteme u nich u Kristiána, "Čechy zuřivější než jejich šelmy", čteme o nich v době Karla Velikého. Že tato surová energie vybíjela se víc ve vzájemných zápasech a nenávistech vnitřních nedovedouc pravidlem sjednotiti svou sílu proti cizině, je faktem, jenž nám poněkud vysvětluje, proč staří Slované přes svou početnost a své schopnosti byli takovou měrou státně organisováni nebo ovládáni cizinci.
(str. 15; Svatý Václav)

Kosmický kalendář

Dokument: Vesmír (31/31); Kosmická apokalypsa

Abychom získali alespoň nějakou představu o časových měřítcích kosmu, řekněme, že současný věk vesmíru, čtrnáct miliard let, bude představovat jeden rok. Říkejme tomu kosmický kalendář. Takže Velký třesk nastal na Nový rok 1. ledna. V tomto měřítku naše galaxie vznikla koncem ledna a Sluneční soustava se vytvořila začátkem srpna. O něco později, ale stále v srpnu, vznikl i život na Zemi. Lidé se však vyvinuli teprve během 31. prosince. Samozřejmě se tímto způsobem můžeme podívat i do budoucnosti. Koncem ledna následujícího roku se Země stane neobyvatelnou a zhruba v květnu zanikne Slunce.

Velká data a emoční stavy

Kniha: Big Data (Viktor Mayer-Schönberger, Kenneth Cukier; Computer Press 2014)

Dva investiční fondy (londýnský Derwent Capital a kalifornský Market-Psych) začaly v datafikovaném textu tweetů hledat signály pro investování na akciovém trhu (podrobnosti o své obchodní strategii přitom tají: místo investování do akcií firem propagovaných na twitteru mohou naopak sázet na jejich pokles). Oba fondy nyní tyto informace prodávají jiným obchodníkům. Konkrétně fond Market-Psych navázal spolupráci s firmou Thomson Reuters a nabízí pro 119 zemí více než 18 864 samostatných indexů, které jsou aktualizovány každou minutu a informují o emočních stavech jako je optimismus, smutek, radost, strach či zlost, a dokonce i o faktorech typu inovativnost, sklon k soudním sporům a konfliktnost. S těmito daty nepracují ani tak lidé jako počítače: matematičtí experti na Wall Street, kterým se říká "quants", směřují tato data do svých algoritmických modelů a hledají pomocí nich dosud neznámé korelace, na kterých by šlo vydělat. Jeden ze zakladatelů analýzy sociálních sítí Bernardo Huberman dokonce tvrdí, že samotná frekvence tweetů k určitému tématu dokáže předpovídat různé věci, jako například tržby při promítání hollywoodských filmů. Se svými kolegy ve společnosti HP vyvinul model, který sledoval frekvenci publikování nových tweetů. Tímto způsobem mohli předpovědět úspěch určitého filmu lépe než to dokážou běžně používané prediktory.
(str. 103)

Jak je možné, že jsme byli takhle hloupí?

John Archibald Wheeler (9. července 1911 - 13. dubna 2008)
přední americký fyzik, který se zabýval teorií relativity a relativistickou astrofyzikou.

Za tím vším se jistě skrývá myšlenka, velmi jednoduchá a krásná, že až ji - za dekádu, století, či tisíciletí pochopíme, řekneme si všichni:
Jak by to vůbec mohlo být jinak?
Jak je možné, že jsme tak dlouho byli takhle hloupí?

John Archibald Wheeler

Která ze sil zvítězí?

Kniha: Elegantní vesmír. Superstruny, skryté rozměry a hledání finální teorie 
(Brian Greene, Mladá fronta 2001)

Brian Greene

Všechno, co můžete spatřit v světě pozemském i na nebi, se zdá být kombinací elektronů, up-kvarků a down-kvarků. Neznáme žádný experiment,který by naznačoval, že se kterákoli z těchto tří částic skládá z něčeho menšího. Zato velké množství pozorování ukazuje, že vesmír samotný obsahuje další druhy částic. V polovině padesátých let našli Frederick Reines a Clyde Cowan nezvratné důkazy existence čtvrté elementární částice, neutrina, předpovězené už začátkem třicátých let Wolfgangem Paulim. Ukázalo se, že neutrina se velmi těžko hledají, neboť procházejí ostatní hmotou téměř jako duchové a jen zřídkakdy s ní interagují; neutrino s průměrnou energií lehce projde biliony kilometrů tlustou olověnou zdí, aniž by to sebeméně ovlivnilo jeho pohyb nebo zeď samotnou. Po této zprávě bychom si měli oddychnout, jelikož při čtení této věty neškodně prolétávají miliardy neutrin vychrlených Sluncem naším tělem i zeměkoulí na své samotářské cestě vesmírem.
(str. 17)

Abychom ocenili význam poslední otázky, představte si, že do každé ruky uchopíte jeden elektron a tyto dvě stejně nabité částice přibližujete. Gravitace působící mezi nimi je bude přitahovat, zatímco elektrostatická síla je bude odpuzovat. Která ze sil zvítězí? Soutěž není třeba konat, elektromagnetické odpuzování je přibližně milion miliard miliard miliard miliardkrát silnější! Jestliže bychom délku vašeho pravého bicepsu považovali za sílu gravitace, potom by se levý biceps musel rozprostírat po celém známém vesmíru, aby znázornil velikost elektromagnetické síly. Jediným důvodem, proč není gravitace zcela zastíněna elektromagnetismem ve světě kolem nás, je to, že většina těles obsahuje stejné množství kladných a záporných nábojů, jejichž síly se vzájemně ruší. Na druhé straně gravitace je vždy přitažlivá, a tak kompenzace nemůže nastat - více materiálu způsobuje silnější gravitaci. Ale na fundamentální úrovni fyziky je třeba gravitaci označit za mdlou sílu. (Tento fakt se podílí na obtížích s pozorováním gravitonu; najít nejmenší balíček nejslabší síly je opravdu těžký úkol.) Experimenty také ukazují, že silná síla je asi stokrát silnější než elektromagnetická a ta je zase asi tisíckrát silnější než slabá síla.
(str. 21)

True Detective: dva důvody proč si je nenechat ujít!

Seriál: True Detective (USA, 2014, 8x58 min., režie: Cary Fukunaga)

Důvod první: dusná atmosféra. Apokalyptická a ochromená Louisiana. Depresivní rovina, v které se skrývají obydlí vyšinutých vrahů, karavany s prostitutkami, rozpadající se kostel, stany fanatických kazatelů, na horizontu lemované kouřem továrních komínů. Beznaděj, kde se může stát téměř vše, z které není kam utéci. Hnilobý rozpad uvnitř i navenek. Vše umocňuje tempo - pozvolný ponor, sestup dolů. Je více času sledovat a nechat působit obraz - tváře i krajinu.

Důvod druhý: postava a obsazení Rustyho. Diváci milují postavy společenských outsiderů, kteří pod maskou podivínů skrývají výjimečné schopnosti a křehkou vnitřní konstituci. Dovolím si osobní odbočku - americký film bez Paula Newmana přestal být tím, co býval. A možná to bude právě Matthew McConaughey, kdo opět doplní onen chybějící archetyp charizmaticky rozervaného idealisty ze staré školy, který se jako jediný postaví systému. V případě detektivů navíc skvěle funguje napětí mezi schopenhauerovsky skeptickým Rustym a věčně nasupeným Hurtem (Woody Harrelson), kterému kolabuje manželství.

Index síly selekce

Kniha: Velké otázky. Evoluce (Francisco Ayala, Universum 2014)

Studie lidských populací ukazují, že příležitost pro přírodní výběr často stoupá právě tehdy, když průměrný počet dětí klesá. Rozsáhlá studie publikovaná roku 1961 ukázala, že index síly selekce na plodnost byl u žen narozených ve dvacátém století čtyřikrát větší u žen ze Spojených států, u nichž byl průměrný počet dětí na ženu menší než tři, než u žen ze Zlatého pobřeží v Africe nebo québeckého venkova, jež měly v průměru dětí sedm. Neexistuje žádný důkaz, že by přírodní výběr založený na různé míře plodnosti i populací současných lidí vymizel.
(str. 152)

Odhaduje se, že oba genomy, jež zdědíme od rodičů, se liší asi v jednom či dvou nukleotidech z tisíce. Lidský genom sestává z o něco více než tří miliard nukleotidů. To znamená, že genomy každého lidského jedince se navzájem liší v přibližně třech až šesti milionech nukleotidů - a to už je slušná dávka genetického polymorfismu.
(str. 153)

Psaní je pročištěné myšlení

Kniha: O psaní (Stephen King, Beta 2002)

Když o něčem píšeš, je to, jako bys ten příběh sám sobě vyprávěl. Když to přepisuješ, to nejdůležitější je vyndat z toho to, co tím příběhem není.
(str. 44)

Tohle není próza, tohle je návod k použití.
(str. 83)

Slovo je pouze vyjádřením významu, i když docela pasuje, nikdy plně nepopíše význam.
(str. 92)

Stačí dvě strany trpného rodu - tedy víceméně jakákoli smlouva, která kdy byla sepsána, pokud se nezmíníme o celých haldách mizerné literatury - a už se mi chce řvát. Je to slabé, opakuje se to pořád dokola a často to člověka dokáže potrápit.
(str. 97)

Příslovce není tvůj kamarád.
(str. 98)

Příslovce i trpný rod vznikly, jak se zdá, jen díky nesmělému spisovateli.  Trpným rodem spisovatel většinou dává najevo svůj strach, že ho nikdo nebude brát vážně, je to hlásek, jakým mluví malí chlapečkové s knírem namalovaným krémem na boty nebo malé holčičky v lodičkách svých matek. Příslovci spisovatel většinou projevuje svůj strach, že se nevyjadřuje dostatečně jasně, že není svou myšlenku schopen sdělit tak (otázka přepisovatele: tento trpný rod je chyba autora nebo překladatele?), abychom ji pochopili.
(str. 98)

Knihy, které je snadné číst, mají spoustu krátkých odstavců - včetně odstavců tvořících dialog, a ty mohou být tvořené jen jedním nebo dvěma slovy a spoustou bílého místa.
(str. 101)

Psaní je pročištěné myšlení.
(str. 103)

Jemné seřízení vesmíru

Kniha: Stephen Hawking Hledání teorie všeho (Kitty Fergusonová, Aurora 1996)

Na začátku osmdesátých let Hawking říkával: "Když si člověk představí, kolik možných konstant a zákonů se mohlo objevit, je množství těch, které by vyloučily vznik života, jako je náš, v obrovské převaze."

Existuje mnoho příkladů tohoto záhadného, jemného seřízení: Hawking upozorňuje na to, že kdyby byl elektrický náboj elektronů jen lehce odlišný, hvězdy by buď nehořely a nedávaly by nám světlo, nebo by neexplodovaly supernovy a nevrhly by do volného prostoru suroviny potřebné ke zformování nových hvězd, jako je Slunce, nebo planet, jako je Země. Kdyby gravitace byla slabší, než je, nemohla by hmota seskupit ve hvězdy a galaxie. Stejně tak by se nemohly zformovat galaxie a sluneční soustava, kdyby gravitace nebyla současně nejslabší ze čtyř sil. Žádná z našich současných teorií není schopna předpovědět sílu gravitace nebo elektrického náboje elektronu. Jsou to volitelné veličiny a lze je zjistit jen pozorováním, ale zdá se, že tyto veličiny jsou nastaveny přesně tak, aby umožnily formu života, jako známe.
(str. 77 - 78)

Lucifer Gorgonzola Butts a jeho stroje

Kdo je profesor Lucifer Gorgonzola Butts? Na obrázku je jeho duchovní otec:

Reuben Garrett Lucius "Rube" Goldberg  (4. července 1883 - 7. prosince 1970).

Slavný americký kreslíř, karikaturista a tvůrce kreslených seriálů. V rodném San Franciscu nejdříve začal pracovat jako sportovní karikaturista. Posléze rožšiřoval pole působnosti o další noviny, včetně newyorských. Jeho výtvarný rukopis si záhy získal popularitu po celé Americe.

Vytvořil postavičku profesora Lucifera Gorgonzoly Buttse, vynálezce zařízení, dosahujících jednoduchých cílů mimořádně složitými cestami. Jeho dílo inspirovalo soutěž Rube Goldberg Machine Contests. Účastníci se triumfují v konstrukci v co nejsložitých strojů, které mají provést jednoduchý úkon.

Už v roce 1948 varoval před nebezpečím atomové války a za seriál protiválečných karikatur obdržel Pulitzerovu cenu. Na sklonku života se věnoval sochařství.

Při Grabtharovu kladivu!

Film Galaxy Quest (1999)

Láskou na první pohled jsou v této komedii gesta hnusu Alana Rickmana. Jasný kandidát do desítky topu "nejotrávenějších obličejů filmové historie". Ztráta sebeúcty dosahuje vrcholu, když ho fanoušci nutí zvolat: "Při Grabtharovu kladivu!"

Za pozornost stojí  i skupinka půvabně dementních Thermianů a vesmírný výstřih Sigourney Weaverové. A hlavně zde padne i univerzální návod, jak vyřešit nevyřešitelné. Takže až bude opravdu nejhůře - je nutné "rekonfigurovat solární matrici paralelně k endotermickému pohonu!"

 

Quasi modo

Kniha Chrám Matky Boží v Paříži (Victor Hugo, 1831).

První neděle po Velikonocích. Vstupní modlitba při mši toho dne začíná v latině slovy: "Quasi modo". Quasimodo, hrbatý zvoník od Matky Boží, získal toto jméno, protože byl jako nemluvně pohozen v katedrále právě v první neděli po velikonocích.

Thámovo varování

Seriál F. L. Věk

Radovan Lukavský jako Václav Thám varuje F. L. Věka (Radoslav Brzobohatý):

"Jestli jsou v Dobrušce první, v Praze z nich bude šumař!"

Teslův hotelový život

Tesla začal svůj hotelový život v roce 1889. Toho roku odjel pracovat do Pittsburghu pro George Westinghouse. Protože předpokládal, že jeho pobyt bude delší, prodal svůj zahradní byt v New Yorku a v "hlavním městě oceli" přišel na chuť bydlení v luxusních hotelech. V nich pak strávil zbytek života, byť posléze s upadajícími příjmy Tesla musel z okázalého luxusu slevit.

Mezi širokou a pestrobarevnou paletu jeho zvláštností patřil i fakt, že nerad platil hotelové účty. To ho v podstatě připravilo o pozemky, laboratoř a proslulou věž ve Wardenclyffe. Díky neochotě vyrovnávat hotelové závazky skončila málem v dražbě i jeho rozsáhlá pozůstalost.

Na konci roku 1889 Tesla odplul do Evropy. Hlavním důvodem byla návštěva Světové výstavy v Paříži.  Po návratu do New Yorku Tesla absolvoval okružní cestu po vyhlášených hotelech, aby se nakonec rozhodl pro pětihvězdičkový hotel Astor House. Ten se nacházel na Broadwayi nedaleko Teslovy laboratoře.

Astor House

V té době díky štědrým příjmům od Westinghouse už patřil mezi newyorskou smetánku. Tesla si velmi zakládal na svém šatníku a vystupování. Zařadil se mezi pravidelné hosty jedné z nejvyhlášenějších restaurací tehdejšího New Yorku -  Delmonico's na páté avenue. Do gastronomické svatyně, která se proslavila díky francouzské kuchyni a vínům, přicházel většinou sám a vyžadoval oddělený stůl. Personál mu údajně vždy na stůl vyrovnal do komínku šestnáct ubrousků, kterými Tesla odstraňoval ze stříbrných příborů, porcelánového nádobí a křišťálových sklenic mikroby. Strach z nákazy patřil k jeho dalším fóbiím - z rukou téměř nesundával rukavice z jelenicové kůže, které měnil i několikrát týdně.

Delmonico's

Další zastávkou v Teslově putování po neworských hotelech se stal hotel Gerlach (dnešní Radio Wave Building). Do novostavby vybavené výtahy a elektrickým osvětlením se Tesla nastěhoval v roce 1891. Na střeše tohoto hotelu umístil Tesla anténu a prováděl první pokusy s bezdrátovým přenosem, díky kterému se zrodilo rádio. Bylo to v období, kdy se z Tesly stávala jedna z velkých celebrit soudobé Ameriky. Bydlel zde v době, kdy žádal o americké občanství a také, kdy jeho laboratoř na páté avenue zničil  13. března 1895 požár. Vědec přišel nejen o velmi drahé přístroje, ale i dokumentaci. Některé prameny uvádějí, že škoda dosáhla 250 tisíc dolarů - což by v přepočtu bylo přes šest miliónů dnešních dolarů. Tesla se po požáru uzavřel na několik dní v hotelovém pokoji a nekomunikoval s venkovním světem.

Na konci roku 1898 se Teslovi podařilo po velkém úsilí a několika takřka kouzelnických prezentací přesvědčit Johna Jacoba Astora IV., aby investoval do Teslovy společnosti. Astor, považovaný za nejbohatšího člověka na světě, zakoupil akcie v hodnotě 30 000 dolarů. Tato transakce přispěla nepřímo k tomu, že se Tesla přestěhoval do nejluxusnějšího hotelu v New Yorku, do hotelu Waldorf Astoria, který svým způsobem symbolizoval Teslův společenský vzestup i pád. Hotel byl plný okázalého luxusu, místem, kde se ubytovávali hlavy státu, místem, kde se scházela newyorská elita, kde se pořádaly opulentní bankety, ale i konference a koncerty.

Ředitel hotelu George C. Boldt, přistěhovalec z Německa, byl velkým příznivcem vynálezů. Díky němu se v hotelu nacházely technologické novinky jak bylo pneumatické potrubí pro doručování zpráv či různé systémy žárovkových signalizací a bzučáků. Neméně výrazným lákadlem pro hosty byla hotelová kuchyně v čele s věhlasným šéfkuchařem Oscarem z Waldorfu, jehož služby často využíval Tesla, když se chtěl předvést jako příslušník nejvyšších společenských kruhů. 

Mezi nejproslulejší místa hotelu patřil kupříkladu Palmový salón, přeplácaný pompézní výzdobou. 

budeme pokračovat ...